Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Chinasky-7 album

29. 12. 2006

1970

Nevím, jestli je to znát
Možná by bylo lepší lhát
Jsem silnej ročník sedmdesát
Tak začni počítat
Nechci tu hloupě vzpomínat
Koho taky dneska zajímá
Silnej ročník sedmdesát
Tak začni počítat
Tenkrát tu bejval jinej stát
A já byl blbej nakvadrát
Jsem silnej ročník sedmdesát
Tak třeba například

Ref: Naši mi vždycky říkali
Jen nehas, co tě nepálí
Jakej pán, takovej krám
Naši mi vždycky říkali
Co můžeš, sleduj zpovzdálí
A nikdy nebojuj sám

Nevím, jestli je to znát
Možná by bylo lepší lhát
Jsem silnej ročník sedmdesát
Nemoh´ jsem si vybírat
Tak mi to přestań vyčítat
Naříkat, co jsem za případ
Jsem silnej ročník sedmdesát
A možná, že jsem rád

Ref: Naši mi vždycky říkali
Jen nehas, co tě nepálí
Jakej pán, takovej krám

Naši mi vždycky říkali
Co můžeš, sleduj zpovzdálí
A nikdy nebojuj sám

Čas pádí, čas letí
Těžko ta léta vrátíš zpět
A tak i Husákovy děti
Dospěly do Kristových let
Čas pádí, čas letí
A je to zvláštní svět
A tak i Husákovy děti
Dospěly do Kristových let

Čas pádí, čas letí…

Možná

Víš, kde mám svý slabý místa, vím, že o nich víš
Každopádně si buď jistá, ještě o mně uslyšíš
Víš, kde mám svý starý šrámy v sobě ukrytý
Zůstane to mezi námi nadosmrti zabitý

Možná se ti zdá, slova jsou zmatený
Dělám, co se dá, věřím na usmíření.
Možná se ti zdá, možná máš tušení
Dělám, co se dá, věřím na usmíření.

Možná, že se k tobě vážně vůbec nehodím
Kdybych to byl býval věděl, tak sem nechodím
Důvody jsou známý, nejsou zas tak složitý
Zůstane to mezi námi nadosmrti zabitý

Možná se ti zdá, slova jsou zmatený
Dělám, co se dá, věřím na usmíření.
Možná se ti zdá, možná máš tušení
Dělám, co se dá, věřím na usmíření.

Zůstane to s námi nejspíš pořad takový
Uvidíme, čas nám ve finále napoví
Jak to bude dál, je dneska nedůležitý
Zůstane to mezi námi nadosmrti zabitý
Možná… kdo ví, už nic neříkám
Zůstanem´ napořád spolu, navždycky každej sám.

Možná se ti zdá, slova jsou zmatený
Dělám, co se dá, věřím na usmíření.
Možná se ti zdá, možná máš tušení
Dělám, co se dá, věřím na usmíření.

Láska a jiná násilí

Vražedně rychle přibývají
věci z kterých se nestřílí…
Podivná jabka v sadech zrají…
Co nezabije to tě posílí…

Pročpak bůh stvořil černý ptáky
A vlčí máky v obilí?
A řezníky a ostrý háky!

Vzpomínáš ještě, jak ses bála
Lásky a jiných násilí
Čím ses to od té doby stala?
Co nezabije, to tě posílí…

Vražedně rychle sílu ztrácí
křehcí podzimní motýli…
V černých mracích spí bílí ptáci…

Krev nočních vlků k ránu stéká
po sněhobílých košilích…
Mlčící ryby plují v řekách…
Co nezabije to tě posílí…

Vzpomínáš ještě, jak ses bála
Lásky a jiných násilí
Čím ses to od té doby stala?
Co nezabije, to tě posílí…

Hluboko ve tmách ledy tají
A my se té tmy napili
Kopyta buší do vrat stájí…
Co nezabije, to tě posílí…

Než přijde konec punktum tečka
všechno to stokrát zešílí…
Cítíš ten hlad v půlnočních smečkách?

Co nezabije, to tě posílí…
Co nezabije, to tě posílí…

Vzpomínáš ještě, jak ses bála
Lásky a jiných násilí
Čím ses to od té doby stala?
Co nezabije, to tě posílí…

Co NEZABIJEŠ to tě posílí…

Strojvůdce

Jedna poslouchá - druhá odmlouvá
Třetí dobře ví, jak jí to nebezpečí sluší
Čtvrtá pospíchá, předstírá nezájem
Je čerstvě opuštěná a shání podnájem

Každej má tu svou - jedinou nevinnou

Ty mý se nelíbí, co dělám za práci
Sama však nemaká a ráda utrácí
Jedna je dýně - druhá zas holka jak lusk
S pokladem v klíně - na co čekáš? - rovnou to zkus

Každej má tu svou - jedinou nevinnou

Každej sám svýho štěstí strůjce
Každej sám svýho dortu krůjce

Tu co tu pobíhá, pálí pod nohama půda
Mírně vyblázněná, asi bude chtít bůra
Ta to nechápe, prej nemá ponětí
Proč prostě nejlepší je matka od dětí

Každej sám svýho štěstí strojvůdce

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář