Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Ewa Farná

29. 12. 2006

Měls mě vůbec rád

Zavolá, nebo přijde.
Prostě řekl, jak to vyjde.
Doufám, že si sám.
Svůj klid neovládám.

Zmizela, moje víra.
Na lásku se přece neumírá.
Tak jdu dál, se ptám.
Proč tě nezajímám.

Na strach se nevymlouvám.
Úsměv, ten předem vzdám.
Tak měls mě vůbec rád.
To nedovolím, vím že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát
a jen se hloupě ptát.

[jeé]

Tak měls mě vůbec rád,
aspoň trochu rád.

Zavolá, nebo přijde.
Prostě řekl, snad mi to tak vyjde.
Doufám, že si sám.
Svůj klid neovládám.

Na strach se nevymlouvám.
Úsměv, ten předem vzdám.
Tak měls mě vůbec rád.
To nedovolím, vím že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát
a jen se hloupě ptát.

[jeé]

Tak měls mě vůbec rád.
To nedovolím, vím že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát.
Měls mě vůbec rád,
prostě rád,
někdy rád..

Zavolá, nebo přijde.
Šok!
Tak měls mě vůbec rád.
To nedovolím, vím že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát
a jen se hloupě ptát.

[jeé]

Tak měls mě vůbec rád.
To nedovolím, vím že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát
a jen se hloupě ptát.
Měls mě vůbec rád!

Zapadlej krám

Snad možní zítra,
já nebudu stejná,
už nechci být dál obyčejná.
Jsou večery delší,
já dospělejší,
než ostatním může se zdát.

Jsem kapkou v moři,
co hráze boří,
a devátou kapkou se tváří.

Proč jak zapadlej krám,
cítit se mám,
když svítá,
dnes už neotvírám,
dál beruška si lítá.
Dál jak neznámej klam,
úplně dál tě vítám.

Nejsem protiklad,
co řešíš rád,
padne noc chci ve výškách,
se líbat.

Den líně snídá,
čas dál si běží,
já dnešnímu ránu nevěřím,
že pro pár kouzel,
svět neprobouzel,
a tak v děšti mám sama stát.

Proč jak zapadlej krám,
cítit se mám,
když svítá,
dnes už neotvírám,
dál jak neznámej klam,
úplně dál tě výtám.
Nejsem protiklad,
co řešíš rád.
Padne noc chci ve výškách,
se líbat.


Stejný stín,
stejný stín,
stejný smích já v sobě mám.
Nejsi tím,
kdo má mi klín ,
v téhle době nehledám


Už možná zítra,
já nebudu stejná,
snad možná zítra,
neobyčejná chci se stát.

Proč jak zapadlej krám,
cítit se mám?
Dnes už neotvírám.
Dál jak neznámej klam,
uplně dál tě vítám,
nejsem protiklad,
co řešíš rád,
padne noc chci ve výškách,
se líbat.
Když svítá.
Dnes už neotvírám,
beruška si lítá.
Dál jak neznámej klam,
uplně dál tě vítám,
nejsem protiklad,
co řešíš rád.
Padne noc chci ve výškách,
se líbat.

Kočka na rozpálený střeše

Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách.
Až se tma s nocí sejde, o nic víc přece nejde.
Osm ztrát se vleče v zádech každičké z nás.

Pohled můj, ten děsí i strach.
A kdo mě zná, ten chodí po špičkách.
A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Tak pojď!

R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!

Obdiv tvůj, ten nosím na tlapkách.
Kdo mě zná, ten chodí po špičkách.
A kdo přede jako já, ví, že hodina koček už odbíjí.

R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!

Rec: Pohled můj, ten děsí i strach.
A kdo mě zná, ten chodí po špičkách.
A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Víš proč?

R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!

Jen já, ta kočka z rozpálený střechy
znám svět, ať je to peklo nebo ráj.
Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.
Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!

Bez tebe to zkouším

Možná můžu s tebou být
Možná už víš jak mě necháš jít
Dál se skrývám než mě zapálíš
Tobě se bráním co mě čeká víš

Refrén:
Já bez tebe to zkouším
A v hlavě slova míchám
Když s tebou volně dýchám
Tak proč to znovu zkouším
Sama být

Někdy můžu se s tebou bát
I když říkáš jak máš mě rád
Možná se spálím ty mě zachráníš
Stoupáme vzhůru nebo padáme níž

Refrén:
Bez tebe to zkouším
A v hlavě slova míchám
Když s tebou volně dýchám
Tak proč to sama zkouším
Když vím už co mě pálí
Proč to sama zkouším
Když chci s tebou být

Já bez tebe to zkouším
Tak proč to znovu zkouším
Sama být

Klam

Otáčím další list
knihy, kterou musím číst
Proč málo není víc
a proč v slzách končí
loučení
dospělých

Jak máme, máme žít
kterou cestou a kam jít,
tak prázdný je ten sen
Proč se lidi trápí
závistí
každý den

Proč jsou hádky, proč ten klam
Ve svých lžích je každý sám
Když jsou sliby jen slíbené
Zůstaneš sám…

Víkend

Víkend město dobývá
už právě chvíli.
zvykem to moc nebývá,
ztrácím síly.
Je to tímhle obdobím,
když si hraju, nezlobím.
Kdo víc než já to může znát?

Refrén:
Týden končí, všude O.K., tak co doma sám ?
Jen se, hochu, nezatloukej, já Tě dobře znám.
Tak vyleť ven jako superman!
No tak vyleť ven, zachraň tisíce jmen.

Samota už neletí,
známá zpráva.
Naše párty století
už s náma mává.
Je to smíchem v ovzduší,
že nám nuda nesluší
a, kámo, dál už znáš to!

Refrén:
Týden končí, všude O.K., tak co doma sám ?
Jen se, hochu, nezatloukej, já Tě dobře znám.
Tak vyleť ven jako superman!
No tak vyleť ven, zachraň tisíce jmen.

Za oponou iluzí schovávám se dál,
i když víkend odchází, já vím, že stojíš opodál.

Refrén:
Týden končí, všude O.K., tak co doma sám?
Jen se, hochu, nezatloukej, já Tě dobře znám.
Tak vyleť ven jako superman,
no tak vyleť ven jako superman!
Tak vyleť ven jako superman, zachraň tisíce jmen!

Zavři oči

Tolikrát
slyším, že se neztratím
prý se nemám čeho bát

Tolikrát
koukám dírkou klíčovou
co se všechno může stát

Všechno je,
všechno je stejné
prej, že to dál takhle nejde
na “velké“ věci si přivykám

Refrén:
Zavři oči a pojď dál
všude kam se podívám
vidím dveře
chci vstoupit tam.

Zavři oči nejsi sám
únikovou cestu znám
spoustu klíčů
už v dlani mám

… a taky pospíchám!
na na na na na na na ….

Tak se ptám
proč se hází na zdi hrách,
když hru s časem musím hrát

Jak se znám
ze spaní prý povídám,
někdy k našim utíkám

Všechno je ,
všechno je stejné
prej, že to dál takhle nejde
na “velké“ věci si přivykám


Refrén:
Zavři oči a pojď dál
všude kam se podívám
vidím dveře
chci vstoupit tam.

Zavři oči nejsi sám
únikovou cestu znám
spoustu klíčů
už v dlani mám


Zavři oči a pojď dál
všude kam se podívám
vidím dveře
chci vstoupit tam.

Zavři oči nejsi sám
únikovou cestu znám
spoustu klíčů
už v dlani mám

… tak něco si přej!


Noc se už ztrácí
buděj se ptáci
končí můj vysněný sen
stát jen za dveřmi
se nevyplácí
úraz je víc než jistej J

něco si přej !
na na na na na na na ….
tak jen si přej!
na na na na na na na ….


Refrén:
Zavři oči a pojď dál
všude kam se podívám
vidím dveře
chci vstoupit tam.

Zavři oči nejsi sám
únikovou cestu znám
spoustu klíčů
už v dlani mám

… a někam pospíchám

Jak motýl

Nejsou vždy příjemné
sny co se zdaj
Někdy tak záhadně
v myšlenkách spěchám
pod polštář své lži schovám
když utíkám ( „za čím ?“ )

Utíkám od-někud a nevím kam
někdy tak vzdálená,
vzdálená se zdám
Do sebe schoulená jsem
jsem nevinná ( „zatím“ )

Ticho vkrádá se tmou
a já se ptám ….

R: Jak motýl toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám

Deníky skrývají
věty s otázkou
Hádky i smíření
stránku za stránkou
Prý velké holky jak já,
už nepláčou

Ticho vkrádá se tmou
a já se ptám ….

Refrén:
Jak motýl toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám


Refrén:
Toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám

L.Á.S.K.A.

Až náhodou,
až náhodou
se sejdem

Počítej s tím,
počítej s tím
co přijde

Jeden z nás dvou,
jeden z nás dvou
ne-tuší

A z velkých slov,
a z velkých slov
jen prší

Když ti schází sůl
cukr nestačí,
vím co chceš teď říct,
že bude všechno jinačí

R: Na tebe sázím
ty jsi ten kluk
co říká táta
teď je mi fuk !
Svět se roztočí
ve tvém náručí
Na tebe sázím
ty jsi ten kluk
Nehledej důvod
víc ani ťuk
eL –Á –eS – Ká – A
není žádná hra.

Přihořívá
děláš , že ne-máš zájem

si prostě TEN
i po slepu
se najdem

Počítej s tím,
počítej s tím
co přijde

Až náhodou
až náhodou
se sejdem

Když ti schází sůl
cukr nestačí,
chtěla bych ti říct,
že ty si ze všech nejlepší

R: Na tebe sázím
Ty jsi ten kluk
co říká táta
teď je mi fuk !
Svět se roztočí
ve tvém náručí
Na tebe sázím
ty jsi ten kluk
nehledej důvod
Víc ani ťuk
eL –Á –eS – Ká – A
To jsem prostě já

Tak to jsem já
Tak to jsem já
Tak to jsem já….
Tak to jsem já….
eL –Á –eS – Ká – A
To jsem prostě já
Jé é
a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk …
chci ti právě říct,
že si správnej kluk

Když ti schází sůl
cukr nestačí,
chtěla bych ti říct,
že ty si ze všech nejlepší

R: Na tebe sázím
Ty jsi ten kluk
co říká táta
teď je mi fuk
Svět se roztočí
ve tvém náručí

Na tebe sázím
Ty jsi ten kluk
Nehledej důvod
Víc ani ťuk
eL –Á –eS – Ká – A
To jsem prostě já

a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk
a je mi fuk
chci ti právě říct,
že si správnej kluk !
Tak to jsem já
Tak to jsem já….
Tak to jsem já….
Tak to jsem já….
eL –Á –eS – Ká – A
To jsem prostě já

Nebojím se

Den zavřel brány a hodný holky spí.
Ten, kdo se brání, čeká až se rozední.
Mezitím v koutě do ráje zvou tě jít
na sněžné poutě, tou cestou ze všech posledních.
V zádech cítím chladný pohled, hledá si svůj cíl,
v útrobách měst vyčkává až strachem vzdám se všech svých sil.

Refrén:
Já nebojím se toho, co mi dává svět.
Na otázky nečekám vždy odpověď.
Vím, že slyšíš to co já,
vím, že slídíš kde se dá.
Nepočítám výhry ani zklamání.
Jsem hladina, co se k nebi naklání.
Vím, že soumrak musí žít,
já z kůže dám mu pít.

Ode zdi ke zdi jdou kroky, co hlídaj mý...
neslyší na soucit, jsou oporou pro sny matoucí.
Křičí STOP! Jsem poznání !
STOP! Co tě ochrání !
STOP!
Ty bojíš se rán, když nesměle cítí se pekelní andělé.

Refrén:
Nebojím se toho, co mi dává svět.
Na otázky nečekám vždy odpověď.
Vím, že slyšíš to co já,
vím, že slídíš kde se dá.
Nepočítám výhry ani zklamání.
Jsem hladina, co se k nebi naklání.
Vím, že soumrak musí žít,
já z kůže dám mu pít.

Vím, co zná můra, když zbloudí.
Smotá do záclon svý touhy pouhý – kouzlí ...
Já vím, že nejsou zlý.

Refrén:
Já nebojím se toho, co mi dává svět.
Na otázky nečekám, chci odpověď.
Vím, že slyšíš to co já,
vím, že slídíš kde se dá.
Nepočítám výhry ani zklamání.
Jsem hladina, co se k nebi naklání.
Vím, že soumrak musí žít,
já z kůže dám mu pít.

Jen spát

V dálkách, kde mi láska dává křídla.
Tam v těch dálkách, co chci, může se i stát.
Zatím víc než tuším, že můj budík vstává.
Zase mám se snů vzdát, když já chci spát!

Refrén:
Od snů se neodchází.
Měl bys to ránu říct, že já
od svých snů neodcházím.
Prostě teď zhasnu den a půjdu spát. 2x


V dálkách, kde mi lítat nezabrání.
Tam v těch dálkách, co chci já se vyplní.
Přesto vím, že budík jedno moje přání
nesplní a s ránem zazvoní.

Refrén:
Od snů se neodchází.
Měl bys to ránu říct, že já
od svých snů neodcházím.
Prostě teď zhasnu den a půjdu spát. 4x

Tam gdzie ty

Rzucamy tyle słów
Że nie uniesie wiatr
By echem o nich grać
Pal sześć...
Zwodzonych uczuć most
Po którym przyszło iść
I suchą stopą przejść
Na „cześć”
Czy do głuchych rozmów niesłownych
Szczęście nam dopisze
Znów treść?

Refrén:
W tę przeklętą noc
Czekam na nadziei głos
Wiem, że przyjdzie taki czas
Gdy zawołasz mnie
I znów będę już tylko tam,
Tam gdzie ty...

Ty mówisz – nie ma co...
Bo z tysiącami spraw
Do ładu musisz dojść
Więc idź!
Zwodzonych uczuć most
Na brzegach naszych serc
Podnosi w górę czas i ty...
Czy do białych kopert z daleka
Szczęście mi dopisze
Twój list?

Refrén:
W tę przeklętą noc
Czekam na nadziei głos
Wiem, że przyjdzie taki czas
Gdy zawołasz mnie
I znów będę już tylko tam,
Tam gdzie ty...
Tam gdzie ty...

Czy do dróg co jeszcze przede mną
szczęście mi dopisze
twój ślad ?

W tę przeklętą noc
Czekam na nadziei głos
Wiem, że przyjdzie taki czas
Gdy zawołasz mnie
I znów będę już tylko tam,
Tam gdzie ty...
Tam gdzie ty...
że przyjdzie taki czas
Gdy zawołasz mnie
I znów będę już tylko tam,
Tam gdzie ty...
Tam gdzie ty...
że przyjdzie taki czas
Gdy zawołasz mnie
I znów będę już tylko tam,
Tam gdzie ty...
Tam gdzie ty...
Tam gdzie ty...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hezké

(Lucka, 3. 2. 2007 12:23)

dobry až na tu první sloku